When You Can Live Forever. What Do You Live For?

Duben 2010

Mapa Starověkého Řecka

15. dubna 2010 v 15:39 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Mapa pro lepší orientaci ve starověkém světě. Bohužel mezi obrázky s českými názvy se mi nepodařilo najít žádný ucházející, tak jsem zabrousila na google, tam člověk najde všechno :-). Takže je v angličtině, ale když jsem tak na ni koukala, tak se ty názvy od českých zas až tak neliší, takže by to snad nemělo dělat problém.

ÁSÓPOS - Bůh stejnojmenné řeky

15. dubna 2010 v 14:54 | Anya |  Řečtí Bohové
Ásópos lat. Asopus byl syn Titána Ókeana a jeho manželky Téthye, bůh stejnojmenné řeky v Boiótii.

Byl otcem nymfy Aigíny, matky hrdinky Aiaka, který se stal po smrti jedním ze soudců v Hádově podsvětní říši. Podle některých mýtů byl i otcem Diovy milenky Antiopy, matky thébských králů Amfíona a Zétha; jiné mýty považují za jejího otce thébského krále Nyktea.

ASTRAIOS - Otec Hvězd & Větrů

15. dubna 2010 v 14:50 | Anya |  Řečtí Bohové
Astarios lat. Astraeus byl syn Titána Kría a jeho manželky Eurybie, otec hvězd a větrů.

Své potomky měl s manželkou Éós, bohyní ranních červánků. Patřily k nim hvězdy a větry na všech stranách světa: bouřlivý severní vítr Boreás, východní vítr Euros, vlažný jižní vítr Notos a mírný západní vítr Zefyros. Éósho však časem opustila. Když vystřídala několik milenců, unesla z Tróje na smý kraj světa krásného Tithóna, syna krále Láomedonta, a provdala se podruhé. Nikdo í to nakonec nezáviděl; když totiž Tithónos zestárl, scvrkl se na cvrčka.

BAKCHOS - Víno

15. dubna 2010 v 14:40 | Anya |  Řečtí Bohové
Bakchos lat. Bacchus je jiné jméno boha vína Dionýsa.


EIRÉNÉ - Mír

15. dubna 2010 v 14:33 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Eiréné je dcera nejvyssiho boha Dia a bohyne Themidy, bohyne miru.

Spolu se svymi sestrami Dikou a Eunomii, z nichz prvni byla bohyni spravedlnosti a druha bohyni zakonosti, tvorila (podle Hesioda) trojici Hór, ochrankyn poradku v prirode a ve spolecnosti. Krome pece o mir mela i jine povinnosti; musela napriklad s ostatnimi Hórami strezit brany Olumpu. I kdyz byla mezi bohy i lidmi oblibena, nepatrila mezi dvanact nejvyssich olympskych bohu. Jeji hlavni odpurce, buh valky Ares, vsak mezi ne patril, a podle toho to take na svete vypadalo.

Podle starych mytu ujala se Eirene spolu s bohyni stastne nahody Tychou maleho Pluta, boha bohatstvi, kdyz Zeus zabil jeho otce Iasiona bleskem. Jeji pece o Pluta symbolizovala tak od nejstarsich dob zavislost bohatstvi na miru.

BOREÁS - Severní vítr

15. dubna 2010 v 14:30 | Anya |  Řečtí Bohové
Boreás řec. Boreas, lat. Aquilo byl bůh severního větru, též severní vítr a sever.

Jeho rodiči byli Titán Astraios a bohyně jitřních červánků Éós. Sídlil v Thrákii, proháněl se však na svých křídlech po celém světě a byl ze všech větrů nejsilnější a nejprudší. Za manželku měl Óreithyi, dceru athénského krále Erechthea. Chtěl i nejdřív dostat po dobrém, ale když všechny jeho prosby a sliby byly marné, unesl ji násilím. Měl s ní dva syny, Kalaida a Zéta, kteří byli rovněž okřídlení a proslavili se na výpravě Argonautů do Kolchidy. Kromě nich měl dceru Kleopatru, kterou provdal za thráckého krále Fínea.

Borea známe z několika vázových maleb např. Boreás unáší Óreithyi z doby kolem roku 460 př. n. l., dnes v Britském muzeu v Londýně a zejména z reliéfů na severní straně athénské Věže větrů (z konce 2. století př. n. l.). Z novověkých děl pak hlavně z velkého sousoší Boreás unáší Óreithyi od G. Marsyho z let 1714-1716 (původně ve Versailles, dnes v Louvru) a ze stejnojmenné nevelké sochy L. S. Boizota z roku 1786 ve Wallaceově sbírce v Londýně.

Boreovo jméno dodnes žije v názvu prudkého větru v oblasti Jadranu a proniklo i do češtiny ("bóra").

DEIMOS - Zosobněný děs

15. dubna 2010 v 14:17 | Anya |  Řečtí Bohové
Deimos byl syn boha války Area a bohyně lásky a krásy Afrodíty.

Zdědil zuřivou povahu svého otce a jako zosobněný děs se zúčastňoval se svým bratrem Fobem, ztělesněnou hrůzou, po Areově boku všech bitev. Zůstal jeho věrným společníkem dodnes: astronomové nazvali jeho jménem jeden ze dvou měsíčků planety Marsu (což je latinské jméno Area).

DÉMON - Nadpřirozená bytost nebo síla

15. dubna 2010 v 14:13 | Anya |  Řečtí Bohové
Démon řec. Daimón, lat. Daemon byl nadpřirozená bytost nebo síla, která má vliv na život člověka, též nižší božstvo.

Za démony se považovaly obvykle bytosti neurčité povahy, ve kterých si lidé ztělesnili různé přírodní i nadpřirozené síly, jež podle jejich víry zasahovaly do lidského života, resp. spoluutvářely osud. Považovali je za bytosti stojící na přechodu mezi bohy a lidmi, a jelikož sil, jež stělesňovaly, bylo mnoho, vytvořili si i mnoho démonů. Mohli být dobří (agathodaimóni) nebo zlí (kakodaimóni) zvláštní jména zpravidla neměli. Největší úctě se těšil ochranný démon domu; přinášela se mu též zpravidla po jídle oběť úlitbou vína nebo vody. Proti zlým démonům se lidé chránili záříkáváním a amulety.

Démony se nazývaly též různé nižší božské bytosti, které žily v horách, roklích, jeskyních atd. Nejvýznamější z nich byli Korybanti a Kúreti, kteří prý vyrostli ze země po dešti, a Daktylové, naši pidimužíci. Do řeckých mýtů a bají se dostali z východních zemí a na vyobrazeních se s nimi setkáváme nejčastěji jako s průvodci bohyně Kybely.

Víra v démony byla lidového původu a měla zřejmě velmi staré a hluboké kořeny. Hlavní zájem se soustřeďoval na otázku, jak lze využít nebo zneškodnit jejich působení. Názory na ně, zejména na jejich charakter a funkci, byly různorodé. Sókratés například nazýval "daimoniem" vnitřní božský hlas, který ho varoval před nesprávným jednáním, tj. něco jako svědomí. Mnozí je prohlašovali také za prostředníky mezi bohy a lidmi, za duchovní průvodce lidí, v pozdějších dobách zejména za původce zla. Křesťanstvo je ztotožňovalo jednak s "pohanskými bohy", jednak s "padlými anděly", nakonec s ďábly z pekla. Jejich jméno dodnes nezaniklo; označují se jím zloduchové, svůdcové k nepravostem, skřítkové a jiní "démoni".