When You Can Live Forever. What Do You Live For?

DIONÝSOS - Víno & Vinařství

5. února 2010 v 15:21 | Anya |  Řečtí Bohové
Dionýsos též Bakchos, lat. Bacchus byl syn nejvyššího boha Dia a dcery thébského krále Kadma Semely, bůh vína a vinařství.

Narodil se prý v Thébách, ale za jeho rodiště se považovaly i Naxos, Kréta, Élis, Teos a Eleuthery. S jeho narozením to bylo vůbec dost složité. Když měl přijít na svět, rozhodla se Diova žárlivá manželka Héra, že ho zahubí. Navštívila proto v podobě staré chůvy Semelu a navedla ji, ať požádá Dia, aby se jí jednou ukázal v celé své moci a velebnosti. Nejvyšší bůh ve své mužské samolibosti Semele vyhověl a předvedl se jí se všemi hromy a blesky. Stalo se přesně to, co si Héra přála: jeden blesk zapálil thébský královský palác a plameny zasáhly i Semelu, která pak v smrtelné úzkosti porodila nedonošené dítě. Zeus však zakročil. Svoji milenku ponechal sice osudu, ale kolem syna nechal vyrůst hustý břečťan, který ho uchránil před ohněm. Jakmile se plameny utišily, vytáhl syna z úkrytu a dal si ho zašít do stehna, aby ho donosil. Když se pak Dionýsos "podruhé narodil" (na jednom z výše uvedených míst), odevzdal ho Zeus bohu Hermovi, aby se o něho postaral.


Hermés, který nebyl ženatý a jako posel bohů byl stále na cestách, neměl ovšem na výchovu malého Dionýsa čas, a odnesl ho proto k Semelině sestře Ínó, manželce orchomenského krále Athamanta. Když se Héra dozvěděla, že Ínó a Athamás se Dionýsa ujali, seslala na Athamanta šílenství, aby ho v záchvatu zuřivosti zabil. Zahubil však jen svoje vlastní syny a manželku, protože Hermés včasným zásahem Dionýsa zachránil. odnesl ho potom do nýsské doliny a svěřil ho tam nymfám, které ho pak ukryly do hluboké jeskyně porostlé révou a přes všechny Héřiny úklady ho vychovaly. Tam také okusil Dionýsos poprvé víno, kterým potom opájel sebe, své pěstounky i vé druhy Silény a Satyry. Odtamtud přinesl také první sazenici vína lidem. Dal ji z vděku za pohostinné přijetí athénskému pastýři Íkarivi a naučil ho, jak z hroznů vyrábět nápoj, jehož bohem ho učinil Zeus.

Zvěst o Dionýsově narození a jeho opojném nápoji přijali lidé se smíšenými pocity Někteří se ihned s nadšením oddali jeho kultu, jiní se obávali, aby z toho zase něco nevzešlo, někteří se mu rozhodně postavili na odpor. Například thrácký král Lykúrgos chtěl vyhnat Dionýsa a jeho ctitele ze své země bičem. Byl však za to potrestán slepotou a náhlou smrtí (podle jiných zpráv pomatením smyslů). Thébský král Pentheus Dionýsa nenáviděl, protože svou láskou k veselosti a družnosti odváděl mysl lidí od takových vážných věcí, jako jsou válka, sebeobětování, odříkání a podobně. Samozřejmě na to také doplatil. V Argu se zas proti jeho kultu postavily ženy, v čele s královskými dcerami. Proměnil tedy jejich chladnou střízlivost v bláznovství, takže se začaly navzájem pobíjet.Na svých cestách se však nesetkával jen s uvědomělými, ale i s náhodnými nepřáteli, a těžko říci, se kterými měl víc práce. Jednou ho zajali tyrrhénští piráti, protože ho pokládali za syna nějakého krále, od něhož mohli dostat výkupné. Shodil však svá pouta, změnil se ve lva a nechal jim loď zarůst révovím, takže ve strachu naskákali do moře a změnili se v delfíny (s výjimkou kormidelníka, který se přimlouval za jeho propuštění). Nakonec lidé přece jen uznali Dionýsa za mocného boha a jeho daru, vínu, holdují dodnes - někdy dokonce víc, než je zdrávo.

Řekové však nepovažovali Dinýsa jen za boha vína a vinařství, ale i za ochránce ovocných stromů a keřů, imž dodával mízu, a tedy i za boha plodivé síly přírody. Jelikož vinařství a ovocnářství vyžaduje píli, dovednost a pracovitost, uctívali ho i jako původce těchto ctností a zároveň jako dárce bohatství, které z nich vyplývá. Jako boha vína ho ctili především proto, že zbavoval lidi starostí a přinášel jim radost ze života. Svými dary osvěžoval ducha i tělo, podporoval družnost a zábavu, podněcoval lásku a uvolňoval tvůrčí síly umělců. To všechno byly a jsou skutečn dary k nezaplacení; ovšem jen v případě, když se i při holdu Dionýsovi dodržuje stará zásada "méden agan", "ničeho příliš".

Svým původem byl Dionýsos pravděpodobně thrácký nebo maloasijský bůh; jeho druhé jméno Bakchos je lýdsko-fryžského původu. Jeho kult se rozšířil už v nejstarších dobách po celém řeckém (a později řeckořímském) světě, i když mýty nasvědčují, že nepronikal všude lehce. S jeho jménem se setkáváme už na nápisech v krétském lineárním písmu "B" ze 14. století př. n. l. nalezených v Knóssu. Homér ho však ještě mezi hlavními bohy neuvádí. Podle Hésioda byla jeho manželkou Ariadna, dcera krétského krále Mínóa, kterou odloudil athénskému hrdinovi Théseovi, když se s ní při návratu z Kréty zastavil na ostrově Naxu. S bohyní lásky a krásy Afrodítou měl syna Priápa, který se stal bohem plodnosti.

Dionýsův kult byl v Řecku "původně prostý, ale veselý", píše Plútarchos, "později se však stávaly jeho slavnosti hlučnějšími a nevázanějšími". Pod vlivem východních kultů se změnily v některých krajích v skutečné bakchanálie v dnešním slova smyslu a jejich účastníky zachvacovala "ekstasis", tj. vystoupení ducha z těla. Obvzlášť nespoutané byly noční slavnosti, jichž se zúčastňovaly ženy oblečené za Donýsovy průvodkyně (bakchantky, mainady atd.). V Boiótii a Fókidě se tyto jeho ctitelky dokonce vrhaly na obětní zvířata a jedly jejich syrové maso ve víře, že tím přijímají tělo a krev samého boha. Podobně se vyvíjel jeho kult i u Římanů, kteří ho převzali už koncem 5. století př. n. l. Roku 186 př. n. l. musel proti výstřednostem při těchto slavnostech zasáhnout dokonce římský senát.

V Athénách (a vůbec u Iónů) se původní řecký ráz Dionýsových oslav zachoval nejdéle. Konaly se několikrát do roka, nejvýznamnější z nivh byly tzv, velké dionýsie koncem března. Do kulturních dějin přešla zejména jejich závěrečná představení, v nichž sbor pěvců oblečený do kozlích kůží přednášel písněs doprovodem tance, tzv. dithyramby. Z těchto dithyrambů se postupem doby vyvinula řecká tragédie, jeden z nejcennějších přínosů Řeků do všelidské kultury. Obdobně se vyvinula ze žertovných písní na venkovských dionýsiích řecká komedie. Mnohá díla Aischylova, Sofoklova, Eurípidova a Aristofanova, která dodnes žijí na jevištích, měla premiéru právě na některých athénských dionýsiích. Pod jihovýchodním svahem Akropole se dodnes zachovalo Dionýsovo divadlo, založené už v 6. století př. n. l. a později přebudované, kde se tyto hry hrály více než půl tisíciletí.

Řečtí umělci zobrazovali Dionýsa ve dvojím pojetí: buď jako vážného muže s hustými vlasy a vousy, nebo jako mladíka. Na jedné z nejhodnotnějších antických och vůbec, Práxitelově Hermovi s Dionýsem z doby kolem roku 340 př. n. l. (dnes v Olympijském muzeu), je zobrazen jako dítě. Z množství soch prvního typu patří mezi nejznámější Dionýsos ve Vatikánských muzeích, římská kopie hellénistického originálu, a Dionýsos z 2. století př. n. l. v Archeologickém muzeu v Rhodu. Ze soch druhého typu vynikají zejména Dionýsos Kapitolský, Dionýsos Vatikánský a neapolský Dionýsos s Erótem, vesměs římské kopie hellénistických děl. V athénském Národním archeologickém muzeu je tzv. Dionýsos Sardanapal, kopie slavného originálu ze 4. století př. n. l., který se našel v Dionýsově divadle pod Akropolí. Vázových maleb s Dionýsem se zachovalo neobyčejně mnoho. Kdybychom z nich měli uvést jen jednu nebo dvě, byl by to Exekiův Dionýsos na lodi z doby kolem roku 530 př. n. l. (v Antikvariátu v Mnichově) a Dionýsos na oslu asi z let 530-520 př. n. l. (v Britském muzeu v Londýně). Z mozaik je snad nejpozoruhodnější Svatba Dionýsa s Ariadnou z 2. století n. l. v muzeu Bardo v Tunisu a Dionýsos s Íkariem z poloviny 3. století n. l. na místě nálezu v Novém Pafu na Kypru. Nejstarší plastika s podobou Dionýsa je pravděpodobně jeho maska z doby kolem roku 520 př. n. l., nalezená v attické Íkarii (dnes v Národním archeologickém muzeu v Athénách).

Novodobí umělci zobrazovali Dionýsa snad se stejnou zálibou jako antičtí. Z jeho soch vyniká zejména Michelangelův Bakchos s malým Erótem z let 1497-1501 (dnes v Národním muzeu ve Florencii), mramorový Bakchos z roku 1554 od D. Pogginiho (v Metropolitním muzeu v New Yorku) a Thorvaldsenův Bakchos z doby kolem roku 1800 (v Thorvaldsenově muzeu v Kodani). Z malířských děl je třeba připomenout aspoň Tizianova Bakcha a Ariadnu z roku 1523 (v Národní galerii v Londýně), dále Caravaggiova Bakcha asi z roku 1590 (v římské Ville Borghese) a o něco pozdějšího Mladého Bakcha (ve florentských Uffiziích), Carracciho Bakcha se Silénem (v londýnské Národní galerii), Rubensova Bakcha, namalovaného v letech 1635-1640 jako neprodejné dílo (dnes v petrohradské Ermitáži), a Boucherův obraz asi z roku 1753 Hermés svěřuje Dionýsa nymfám (ve Wallaceově sbírce v Londýně).

U nás máme kromě plastik a fresek v řadě zámků a paláců několik pozoruhodných děl s Dionýsem. Je to zejména kresba G. Romana Bakchův průvod v Moravské galerii v Brně a Bakchos s révou a Amorkem od A. de Vriese ve Valdštejnské zahradě v Praze (odlitek originálu odvezeného roku 1648 Švédy). Z nástěnných maleb jsou v Praze Opilý Bakchos a Satyr od B. Byse z doby kolem roku 1700 v Strakovském paláci, Bakchus s Bakchantkou na oslu od V. V. Reinera z roku 1729 v Dienzenhoferově vile ("Portheimce") a Bakchos se sudem od C. Carlona asi z roku 1730 v Clam- Gallasově paláci. Ze sochařských děl je to pak Dionýsos od B. Schnircha z roku 1881 ve výzdobě proscénia Národního divadla a Vůz s Dionýsem a Thálií od Th. Friedla z let 1886-1887 ve skupině nad štítem Smetanov divadla v Praze. Je vyobrazen také na reliéfech v pražských letohrádcích Hvězda a Belveder.

Dionýsos, jehož socha stála vždy na jevišti antického divadla, dostal se v novověku opět na jeviště. Uvedli ho tam především hudebníci. V polovině minulého století složil operu Bakchova slavnost A. S. Dargomyžskij, roku 1904 operu Dionýsos C. Debussy, roku 1909 operu Bakchus J. F. Massenet. K těmto dílům lze přiřadit Bakchův průvod z baletu Sylvia od L. Drlibese (1876) a lidovou zpěvohru E. F. Buriana z roku 1938 Žebravý Bakchus. Jeho příběh s Ariadnou inspiroval též řadu jiných skladatelů, mezi nimi C. Monteverdiho, G. F. Händela, J. Bendu, R. Strausse, naposledy B. Martinů.


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rosi Rosi | 15. dubna 2010 v 16:02 | Reagovat

Ja urcite k DINOSURUM v nejakym obleku ve kterym bych vsechny prepral...

2 MessMoirl MessMoirl | E-mail | Web | 4. října 2017 v 18:42 | Reagovat

wow look it cheap viagra uk

      <a href=http://cheapviagralks.com/>viagra generic</a>

    <a href="http://cheapviagralks.com/">viagra generic</a>

    next best thing to viagra

3 MessMoirl MessMoirl | E-mail | Web | 4. října 2017 v 19:30 | Reagovat

wirkung viagra und alkohol

      <a href=http://cheapviagralks.com/>viagra</a>

    <a href="http://cheapviagralks.com/">buy viagra</a>

    generic viagra 25mg work

4 MessMoirl MessMoirl | E-mail | Web | 4. října 2017 v 20:01 | Reagovat

next best thing to viagra

      <a href=http://cheapviagralks.com/>viagra generic</a>

    <a href="http://cheapviagralks.com/">cheap viagra online</a>

    illegal take viagra abroad

5 GerfdMoirl GerfdMoirl | E-mail | Web | 5. října 2017 v 0:16 | Reagovat

original viagra

      <a href=http://viagracheappbgs.com/>buy viagra</a>

    <a href="http://viagracheappbgs.com/">cheap viagra</a>

    viagra overdose youtube

6 GerfdMoirl GerfdMoirl | E-mail | Web | 5. října 2017 v 3:16 | Reagovat

viagra non generic 100mg

      <a href=http://viagracheappbgs.com/>buy viagra online</a>

    <a href="http://viagracheappbgs.com/">buy viagra</a>

    viagra in spanien rezeptfrei

7 GerfdMoirl GerfdMoirl | E-mail | Web | 5. října 2017 v 3:27 | Reagovat

tiempo de viagra efica

      <a href=http://viagracheappbgs.com/>cheap viagra</a>

    <a href="http://viagracheappbgs.com/">buy viagra online</a>

    sample viagra canada

8 GerfdMoirl GerfdMoirl | E-mail | Web | 5. října 2017 v 6:08 | Reagovat

viagra a 50 anni

      <a href=http://viagracheappbgs.com/>buy viagra</a>

    <a href="http://viagracheappbgs.com/">viagra generic</a>

    generic  viagra cipla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama