When You Can Live Forever. What Do You Live For?

HÁDÉS - Podsvětí

5. května 2009 v 14:54 | Anya |  Řečtí Bohové
Hádes, řec. Též Plútón, lat. Pluto byl syn Titána krona a jeho manželky Rheie, bůh podsvětí.

Byl nejstarší z Kronových synů a se svými bratry Diem a Poseidonem tvořil trojici nejvyšších bohů řeckého panteonu. Když se narodil, byl jeho otec svrchovaným vládcem nad všehomírem; měl však strach, aby ho některé z jeho dětí nezbavilo vlády. Všechny je proto hned po narození pozřel a uvěznil ve svých útrobách. Žily tam však dále, neboť jako božské bytosti byly nesmrtelné. Tomuto osudu unikl jen jeho nejmladší syn Zeus, kterého matka tajně porodila a ukryla na Krétě. Když Zeus dospěl, stalo se, čeho se Kronos obával. Vzbouřil se proti němu, donutil ho, aby vrátil svým dětem svobodu, a vypověděl mu boj. Hádes se připojil k Diovi a spolu s bratrem Poseidonem a jinými spojenci mu pomohl Krona porazit a zbavit vlády. Po vítězství se bratři dohodli, že si Kronovo dědictví rozdělí losem. Zeus si zařídil, aby mu připadla vláda nad nebem a zemí, Poseidon dostal vládu nad mořem a Hádes se stal všemocným vládcem podsvětní říše.


Nelze říci, že Hádes si vybral nejlepší los, ale jeho chmurné a neúprosné povaze vláda nad podsvětím docela vyhovovala. Jeho říše byla hrozná, skrývala se v hlubinách země a nikdy do ní nepronikl paprsek slunečního světla. Tvořila ji bezútěšná rovina porostlá bledými květy divokého asfodelu a protékalo jí pět řek, které tvořily zároveň její hranice: vše zmrazující Styx, řeka nářků Acherón, řeka zármutku Kókytos, ohnivá řeka Pyriflegethón a temná Léthé, jejíž vody dávaly zapomenout na všechno pozemské. Jak byla tato říše rozdělena, lidé přesně nevěděli, protože nikdo ze smrtelníků se z ní nedostal živý, aby mohl o tom vydat svědectví. Několik málo hrdinů do ní sice sestoupilo a pak se vrátilo, ale žádný z nich si ji nemohl zas dokonale prohlédnout. Na západě byly prý Élysejské nivy, kde žili svůj věčný život duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kde si odpykávali věčné tresty hříšníci, a v ohrazené části této říše byl Erebos, kde měl Hádes svůj palác, z nějž vládl s manželkou Persefonou podsvětním bohům a duchům mrtvých.

Duchové mrtvých se dostávali do Hádovy říše temnými propastmi. Jedna z nich byla v mysu Tainaru na samém jihu Peloponésu, jiná v attickém Kolónu, další pod Etnou na Sicílii; podle Homéra byl vchod do podsvětí na nejzazším západě, kam už nedopadaly paprsky slunce. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos. Příchozí ochotně vpouštěl, ven však nepustil nikoho. Z brány vedla cesta k vodám Acherontu , přes které převážel mrtvé nevlídný stařec Charón. Převážel samozřejmě jen do podsvětí, zpátky z podsvětí nikoli, a za tuto službu mu museli mrtví zaplatit. Z Charónovy bárky putoval pak každý před Hádův trůn, u nějž seděli soudcové zemřelých, Diovi synové Mínós, Rhadamanthys a Aiakos. Jen málokdo se dostal do Elysia, aby tam žil blaženým životem. Provinilci dostali trest podle viny, a kdo nebyl dobrý ani zlý (anebo byl dobrý i zlý), musel se odebrat na asfodelovou loku, kde se pak potuloval bez radosti a žalu v podobě stínu. Takových lidí bylo prý nejvíc a patřili mezi ně často i největší hrdinové. (Dokonce Achilleus; jaký tam měl život, víme z jeho postesknutí u Homéra: "Chtěl bych spíš jako nádeník pracovat na poli u muže s majetkem malým, kde není hojnosti jídla, nežli tu v Hádově říši být vládcem nad stíny všech těch zemřelých lidí!")

Podsvětních bohů, kterým vládl Hádes, bylo sice méně než nebeských nebo mořských, ale lidem naháněli tím větší hrůzu a děs. Patřil mezi ně především bůh smrti Thanatos v černém plášti a s černými mrazivými křídly, který uřezával umírajícím vlasy a uchvacoval jim duši. Patřily mezi ně chmurné bohyně Kéry, které hubily muže na bojištích a vysávaly jim krev, dále příšerná Empúsa, která přepadala a vraždila lidi na křižovatkách, strašná Lamia, která zabíjela děti matkám ve spánku, trojtělá a trojhlavá Hekaté, která vládla nad příšerami, bůh omamného spánku Hypnos, jemuž nemohli odolat lidé ani bohové. Obávané byly Erinye, neúprosné bohyně kletby a pomsty, které vysílala na svět Hádova manželka Persefona.

Lidé Hádovu říši nenáviděli; kdo do ní sestoupil, musel se vzdát všech nadějí. Z hrdinů, kteří se dostali až před Hádův trůn a pak se vrátili, byl nejslavnější Héraklés. Přivedl odtamtud Kerbera, protože mu to nařídil mykénský král Eurystheus, jemuž musel podle Diova rozhodnutí sloužit. Dostal se tam i hudebník a pěvec Orfeus, aby si vyprosil od Háda svou mladou manželku Eurydiku, dále Sísyfos, který odtamtud unikl na krátkou dobu lstí, a potom Théseus, kterého odtud vysvobodil Héraklés. Na práh podsvětí se dostal za své bludné pouti z dobyté Tróje do vlasti také král Odysseus. Viděl tam Sísyfa, který valil do kopce obrovský balvan, Tantala, jak se trápil hladem a žízní, Titya, jemuž dva supové klovali játra. Setkal se tam i s mnoha mrtvými hrdiny, mezi nimi s Achilleem, který mu, jak známo, výstižně vylíčil neblahý osud zemřelých v Hádově říši. Podle Vergilia sestoupil do podsvětí také Aeneas.

Hádes své sídlo zpravidla neopouštěl. Kdysi za svobodna se vypravil na svět, aby unesl Diovu a Démétřinu dceru Persefonu a vzal si ji za manželku; někdy také odcházel do rady bohů na Olymp. Bohové ho neměli příliš v lásce a on jim to oplácel stejným. Do věcí mezi nebem a zemí se celkem nepletl. Ani do lidských osudů téměř nezasahoval. Dobře přece věděl, že "každý musí dříve či později vejít do Hádova domu, jak jednou se zrodil na svět".

Hádes patřil mezi nejstarší řecké bohy; s jeho jménem se setkáváme už na tabulkách v lineárním písmu "B" ze 14.-13. století př. n. l., nalezených v Pylu. Představy o něm se od dob Homérových po dlouhá staletí téměř neměnily. Řekové ho navíc také uctívali i jako dárce bohatství, jež pocházelo z hlubin země (zejména z hornictví, později ze zemědělství; v této funkci ho nazývali Plútón). Teprve v pozdějších dobách, snad vlivem eleusínského kultu, pozbyl trochu ze své chmurnosti a neoblomnosti. Ačkoli byl neúprosný, lidé mu stavěli svatyně a chrámy. Nejznámější z nich byl v Elidě (otevíral se jen jednou do roka a kromě jeho kněze nesměl do něj nikdo vstoupit) a pak v Eleuzíně před jeskyní, kudy prý unesl Persefonu do podsvětí. Kdo však chtěl Háda vzývat, měl to jednoduché; stačilo, aby poklekl a zabušil rukama do země. Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce. Když je však obětující zabíjel, musel odvrátit tvář a dívat se jinam. Ze stromu mu zasvětili Řekové cypřiš a z květin narcis.

Antičtí umělci zobrazovali Háda podobně jako jeho bratra Dia. Dávali mu však zachmuřenější tvář a rozcuchané vlasy. Nejznámější jeho sochy, římské kopie řeckého originálu asi ze 4,-3, století př. n. l., mají jména sbírek, v nichž jsou (nebo byly) umístěny: Hádes Vatikánský, Pluto Borgheský, Pluto Uffizijský, Pluto Parmský. Známe ho i z několika reliéfů, a to počínaje terakotovým Hádem a Persefonou z první poloviny 5. století př. n. l. z Lokri (dnes v muzeu v Reggiu di Calabria) a konče Únosem Persefony na římských sarkofázích z konce 3. století n. l. (v různých muzeích, zejména italských). Se svým palácem, manželkou a téměř všemi služebníky je zobrazen na několika vázách, z nichž nejznámější, Hádovo podsvětní království, pochází z doby kolem roku 340 př. n. l. a je dnes v Národním muzeu v Neapoli.

Novověké umělce Hádes sám o sobě příliš nepřitahoval: mnohokrát ho však zobrazili při Únosu Persefony (z malířů kromě jiných Dürer, Rembrandt a Rubens, ze sochařů Bernini, Girardon a Boizot). Tak se stal i netitulním hrdinou četných básní (Goethových, Schillerových, Puškinových) a hudebních děl (Monteverdiho, Saint-Saënse a Stravinského).

Někdy se Hádés nazýval také Plútón je to méně obvyklé jméno a používané hlavně z náboženského ostychu.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 annapopplewell annapopplewell | Web | 12. května 2009 v 19:46 | Reagovat

moc hezu mrkni se na můj a nechceš se spřátelit

2 Tereza Tereza | E-mail | 26. dubna 2010 v 18:08 | Reagovat

ahoj mno dionysos je good

3 Frýda Frýda | Web | 1. dubna 2012 v 20:33 | Reagovat

Zajímavý blog i článek, přečetla jsem ho jedním dechem. V anketě jsem hlasovala pro 60. léta, ale rozmýšlela jsem se, jestli by nebylo lepší hlasovat pro budoucnost, třeba se lidi umoudří a bude tu krásně. No, je tu i riziko opaku a chtěla bych zažít nějaké koncert Brouků, takže... :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama