When You Can Live Forever. What Do You Live For?

Květen 2009

EUROS - Východní vítr

30. května 2009 v 17:42 | Anya |  Řečtí Bohové
Euros lat. Eurus, pův. Vulturnus byl syn Titána Astraia a bohyně ranních červánků Éós, bůh východního větru.

Byl bouřlivý a přinášel déšť; k lidem byl však přívětivější než jeho bratři Boreás a Notos. Jeho jménem se nazývá i sám východní (někdy i jihovýchodní) vítr a východ vůbec. V některých antických textech se místo Eura uvádí podle Hésioda Argéstés.

Eurovo nejznámější antické vyobrazení je na východní straně athénské Věže větrů z konce 2. století př. n. l. Má tam podobu vousatého muže zahaleného do pláště.

FANTASOS

30. května 2009 v 17:35 | Anya |  Řečtí Bohové
Fantasos lat. Phantasus byl syn boha spánku Hypna, bratr Morfeův a Ikelův.

Bral na sebe fantastickou podobu různých neživých věcí a zjevoval se lidem jako přízrak. Jeho jméno se udrželo dodnes a přešlo z řečtiny téměř do všech jazyků.

FOBOS - Hrůza

30. května 2009 v 17:33 | Anya |  Řečtí Bohové
Fobos lat. Phobus byl syn boha války Area a bohyně lásky a krásy Afrodíty.

Byl zosobněnou hrůzou a se svým bratrem Deimem, zosobněným děsem, provázel Area ve všech bitvách. Jeho společníkem zůstal dodnes: astronomové nazvali jeho (latinským) jménem jeden ze dvou měsíčků, ktere obíhají kolem planety Marsu (řecky Area).

FORKÝS - Mořský bůh

30. května 2009 v 17:30 | Anya |  Řečtí Bohové
Forkýs lat. Phorcys nebo Phorcus byl mořský bůh, syn boha mořských hlubin Ponta a bohyně země Gaie.

Byl strážcem moře a všech mořských oblud. Se svou manželkou Kétou měl řadu obludných potomků: tři ohavné Graie (Enýó, Pefrédó a Deinó), tři Gorgony (Sthenó, Euryalé a Medúsu), draka Ládóna (hlídal strom Hesperoven) a nymfu Thoósu, která porodila bohu moře Poseidónovi jednookého Kyklópa Polyféma. Kromě toho měl s bohyní mořské síly Krataií dceru Skyllu, strašlivou mořskou obludu s dvanácti rukama a dvanácti nohama.

FÓSFOROS - Světlonoš

30. května 2009 v 17:22 | Anya |  Řečtí Bohové
Fósforos nebo také Eósforos, doslovně "Světlonoš" byl synem bohyně ranních červánků Éós, známější pod latinským jménem Lucifer.

HIMEROS - Vášnivá touha a náruživá láska

30. května 2009 v 17:19 | Anya |  Řečtí Bohové
Himeros byl bůh vášnivé touhy a náruživé lásky, syn bohyně krásy a lásky Afrodíty.

V mýtech se o něm vyskytují zmínky jen jako o pomocníkovi a průvodci Afrodíty. Někdy se nazývá i jejím synem, ačkoli bohové a bohyně vznikli personifikací různých vlastností byli bez rodičů. Měl jmenovce, který byl synem krále Lakedaimona. Z nezkrotné vášně se dopustil hanebnosti vůči vlastní sestře a spáchal pak sebevraždu.

GLAUKOS - Mořský bůh

24. května 2009 v 20:18 | Anya |  Řečtí Bohové
Glaukos, lat. Glaucus bylo časté řecké jméno z mytologie i hostorie.

Nejznámější z jeho nositelů byl mořský bůh, syn boha moře Poseidóna. Byl považován za ochránce námořníků, rybářů a potápěčů a zdržoval se zejména v dnešním Středozemním moři. Od otce dostal věštecký dar; využíval ho kromě jiného k tomu, že přinášel rybářům zprávy o změnách počasí a výskytu ryb.

Jiný Glaukos byl král v Korinthu, byl synem největšího chytráka z lidí Sísyfa a otcem hrdiny Bellerofonta.

GRÁNÍKOS - Bůh řeky

24. května 2009 v 20:13 | Anya |  Řečtí Bohové
Gráníkos lat. Granicus byl bůh stejnojmenné řeky v Mýsii, otec nymfy Alexirhoy, která měla s trojským králem Priamem syna Aisaka.

Řeka, jejímž bohem byl Gráníkos, vešla do dějin. Na jaře roku 334 př. n. l. se u ní poprvé srazila vojska Alexandra Makedonského s Peršany a dosáhla rozhodujícího vítězství, jež otevřelo Alexandrovi cestu k ovládnutí celého dnešního Blízkého východu.

HÁDÉS - Podsvětí

5. května 2009 v 14:54 | Anya |  Řečtí Bohové
Hádes, řec. Též Plútón, lat. Pluto byl syn Titána krona a jeho manželky Rheie, bůh podsvětí.

Byl nejstarší z Kronových synů a se svými bratry Diem a Poseidonem tvořil trojici nejvyšších bohů řeckého panteonu. Když se narodil, byl jeho otec svrchovaným vládcem nad všehomírem; měl však strach, aby ho některé z jeho dětí nezbavilo vlády. Všechny je proto hned po narození pozřel a uvěznil ve svých útrobách. Žily tam však dále, neboť jako božské bytosti byly nesmrtelné. Tomuto osudu unikl jen jeho nejmladší syn Zeus, kterého matka tajně porodila a ukryla na Krétě. Když Zeus dospěl, stalo se, čeho se Kronos obával. Vzbouřil se proti němu, donutil ho, aby vrátil svým dětem svobodu, a vypověděl mu boj. Hádes se připojil k Diovi a spolu s bratrem Poseidonem a jinými spojenci mu pomohl Krona porazit a zbavit vlády. Po vítězství se bratři dohodli, že si Kronovo dědictví rozdělí losem. Zeus si zařídil, aby mu připadla vláda nad nebem a zemí, Poseidon dostal vládu nad mořem a Hádes se stal všemocným vládcem podsvětní říše.

HÉFAISTOS - Oheň & Kovářství

5. května 2009 v 10:43 | Anya |  Řečtí Bohové
Héfaistos lat. Vulcanus, počešť. Vulkán byl syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů.

Narodil se chromý a Héra ho proto svrhla z Olympu. Sletěl až do Okeánu, ale nic se mu nestalo, protože se ho ujaly mořské bohyně Eurynomé a Thetis. V jejich podmořské jeskyni pak vyrostl a vyučil se kovářskému řemeslu. Když už byl mistrem svého oboru, zhotovil krásný zlatý trůn a poslal ho své matce. Byl to však spíš dárek z pomsty než z lásky, protože jakmile na něj Héra usedla, vymrštila se z něj pouta, která jí nedovolila vstát. Nikdo z bohů ji nedokázal osvobodit; nejdřív se na Héfaista všichni hrozně zlobili, pak jim však nezbylo nic jiného než pro něho poslat. Jenže Héfaistos po návratu na Olymp netoužil a dal to také poslu bohů Hermovi jednoznačně najevo. Bohové se proto museli uchýlit ke lsti: poslali za ním boha vína Dionýsa, který ho opil a potom na oslu přivedl na Olymp. Rozjařený Héfaistos zapomněl na dávnou křivdu, osvobodil svou matku a rozhodl se trvale zůstat v sídle bohů. Ba rozhodl se tam i oženit a rodiče ho odškodnili za jeho tělesnou vadu nejkrásnější manželkou. Podle jedné verze provdali za něho půvabnou bohyni Charitu, podle druhé Charitku Aglaiu a podle třetí, nejrozšířenější, bohyni lásky a krásy Afrodítu.

HÉLIOS - Slunce

4. května 2009 v 11:19 | Anya |  Řečtí Bohové
Hélios byl syn Titána Hyperíona a jeho manželky Theie, bůh slunce.

Jako zářivý bůh se zlatými vlasy a s korunou z jasných paprsků byl skutečně zosobněním slunce. Bydlel na východním břehu Okeánu ve skvělém paláci, z něhož každé ráno vyjížděl na zlatém voze taženém čtyřmi okřídlenými koňmi na pouť oblohou. Zaléval zemi paprsky, které jí dávaly světlo, teplo a život, večer pak sestupoval na západě do vod Okeánu. Tam ho čekal zlatý člun, na němž se potom vracel do svého paláce, aby příštího dne vykonal stejnou pouť. Všechno viděl a slyšel, byl jasným okem olympského Dia, milovali ho bohové, lidé, zvířata i rostliny. Jedině v podsvětní říši Hádově byl nežádoucím hostem; sám se jí však z vlastní vůle vyhýbal.

Héliovou manželkou byla Ókeanovna Persé. Na východě měl s ní syna Aiéta, který se stal králem v Kolchidě, a na západě dceru Kirku, která byla mocnou kouzelnicí. S Persinou sestrou Klymenou měl syna Faëthonta, známého svou nešťastnou jízdou na nebeském voze, a několik dcer. Kromě toho měl dvě další dcery s nymfou Neairou; jmenovaly se Faethúsa a Lampetia a hlídaly mu stáda dobytka na ostrově Thrínakii (dnešní Sicílii). Tato stáda se skládala ze sedmi stád krav a sedmi stád beránků po padesáti kusech. Byla tak symbolem jednoho roku, tj. tří set padesáti dnů a tří set padesáti nocí (měsíční rok Řeků měl padesát týdnů po sedmi dnech). Podle některých mýtů měl Hélios kromě Persy (před ní nebo po ní) manželku Rhodu, dceru boha moře Poseidóna. Podle ní pojmenoval ostrov Rhodos, který byl jeho osobním majetkem. Vyzvedl si jej z mořských hlubin, protože když se bohové dělili o vládu nad světem, byl právě ve službě a nic na něho nezbylo. Rhoďané si proto Hélia obzvlášť vážili. Uctívali ho však všichni Řekové a po nich Římané, i když jeho kult neměl u nich nikdy takový význam jako kult slunce a slunečních bohů v Egyptě nebo v zemích Blízkého východu.