When You Can Live Forever. What Do You Live For?

Srpen 2008

*JUSTITIA - Právo & Spravedlnost*

22. srpna 2008 v 10:50 | Anya |  Římské Bohynĕ
Justitia lat. Iustitia byla římská bohyně práva a spravedlnosti.
Spravedlnost a právo bývají často dvě věci, a proto Řekové měli pro ně dvě bohyně: pro spravedlnost to byla Diké a pro právo (zákonný pořádek) Themis. Římané postulát spravedlnosti a práva ztotožnili, což se v mytologii projevilo splynutím Diky a Themidy v jedinou bohyni Justitii. Za jejího otce se zpravidla pokládal nejvyšší bůh Juppiter, někdy též jeho předchůdce Saturnus; většinou se však o jejích rodičích nemluvilo.
Justitii zobrazovali Římané jako důstojnou ženu se zavázanýma očima. V pravé ruce držela meč jako symbol trestu, v levé váhy, aby přesně vážila vinu a nevinu. Jejích soch a jiných vyobrazení existuje velice mnoho; antických v muzeích a novověkých v justičních palácích.

*KAMENY - Zpěv & Hudba*

22. srpna 2008 v 10:40 | Anya |  Římské Bohynĕ
Kameny lat. Camenae byly římské bohyně zpěvu a hudby, ztotožněné s řeckými Múzami.
Původně byly vodními nymfami a některé z nich se zabývali i věštěním. Po ztotožnění s Múzami (začátkem 2. století př. n. l.) se staly ochrannými bohyněmi umění, což pěkně vystihl i obrozenecký překlad jejich jména "Uměny". Zvláštní postavení, odlišné od řeckých Múz, měly mezi nimi Egeria a Karmenta.
V Římě byl Kamenám zasvěcen pramen za Kapenskou bránou; posvátný háj s pramenem měly také u Aricie. Je příznačné, že i jako římské Múzy měly své trvalé sídlo v Řecku (na Parnassu), odkud chránily své římské služebníky a ctitele.

VIZ Múzy

*KARMENTA - KAMENA - Zpěv & Umění*

22. srpna 2008 v 10:30 | Anya |  Římské Bohynĕ
Karmenta lat. Carmentis byla jedna z Kamen, římských bohyň zpěvu a umění.
Původně byla, jak se zdá, bohyní porodu a mezi Kameny ji začali Římané počítat až později. Po ztotožnění Kamen s řeckými Múzami si zachovala staré jméno i kult. Podle římských pověstí měla s bohem Merkurem (Mercuriem) syna Euandra, který přišel z Arkadie do Itálie a založil osadu na římském pahorku Palatinu.
Římské ženy slavily Karmentin svátek 11. a 15. ledna. Chrám měla pod Kapitolem poblíž brány, která dostala její jméno. - Řekové, kteří Karmentu ve svých mýtech neměli, považovali Euandra za syna arkadské nymfy Themidy a boha Herma, římského Merkura.

*LAVERNA - Zisk, Obchod & Podvod*

22. srpna 2008 v 10:20 | Anya |  Římské Bohynĕ
Laverna byla římská bohyně zisku, obchodu a podvodu.
Zdá se, že původně byla podsvětní bohyní, příbuznou Lemurům; později splývala s bohem Merkurem (Mercuriem, řec. Hermem). Jako bohyně vycházející z temnot se těšila úctě zejména u lidí, kteří měli důvod své záměry a činy skrývat. Obchodníci, podvodníci a zloději ji vzývali, když chtěli někoho oklamat anebo okrást.
Samotný chrám Laverna v Římě neměla, pouze oltář na svahu Aventinu. Stál poblíž brány v městských hradbách, která měla její jméno. Cesta, která touto bránou vedla, se dodnes jmenuje Via di Porta Lavernale.

*LIBERTAS - Svoboda*

13. srpna 2008 v 11:07 | Anya |  Římské Bohynĕ
Libertas dosl. "Svoboda" byla římská bohyně svobody.
Podobně jako jiné personifikace abstraktních pojmů nemohla se vykázat rodiči. To ovšem nevadilo, aby nebyla hojně uctívána, a to zejména plebeji, kteří v ní zosobňovali osvoboditelku od nátlaku patricijů.
Chrám měla na římském pahorku Aventinu, tradičním střediskem plebejů. Zasvěcen jí byl roku 238 př. n. l.

*LUCINA - Porod*

13. srpna 2008 v 10:58 | Anya |  Římské Bohynĕ
Lucina byla římská bohyně porodu a ochránkyně rodících žen, vcelku totožná s řeckou Eileithyiou.
VIZ EILEITHYIA

*MENS - Rozum*

13. srpna 2008 v 10:53 | Anya |  Římské Bohynĕ
Mens byla římská bohyně rozumu, totožná s řeckou Métidou. Chrám měla v Římě na Kapitolu.

VIZ Métis

*MINERVA - Moudrost*

13. srpna 2008 v 10:51 | Anya |  Římské Bohynĕ
Minerva rec. Athéna je římská bohyně, totožná s řeckou Athénou.
Zda se ze puvodne byla panenskou bohyni Etrusku (Menrva) a ze jeji kult prevzali Rimane uz v 7.-6. stoleti pr. n. l. Uctivali ji jako bohyni moudrosti, ktera naucila lidi ruznym remeslum, umenim a dovednostem, mezi jinymi i lekarstvi. Pod vlivem reckych mytu a kultu ji pak ztotznili s Athenou a prohlasili za ochrankyni Rima. Spolu s nejvyssim bohem Jovem a jeho manzelkou Junonou tvorila Minerva trojici tzv. kapitolskych bozstev, kterym prokazovali Rimane obvzlastni uctu. Za cisarstvi se stala navic bohyni vitezstvi (Minerva Victrix). Velke slavnosti na jeji pocest se konaly v Rime dvakrat rocne; pet dni trvaly v breznu a tri dny v cervnu.

*MORS - Smrt*

13. srpna 2008 v 10:15 | Anya |  Římské Bohynĕ
Mors řec. Thanatos byla římská bohyně smrti a sama smrt.
Římané ji původně nepočítali mezi bohy a v mytologii ani v kultu nehrála u nich žádnou úlohu. Na bohyni ji povýšili pravděpodobně až pod vlivem Eurípidovy tragédie Alkéstis (z roku 438 př. n. l.) jako protějšek řeckého boha smrti Thanata. Básníci ji představovali jako neúprosnou a neúplatnou, malíři jako hubenou kostnatou ženu v černém rouchu. - Chrámy a oltáře jí nestavěli; vždyť boha nebo bohyni, které nelze uprosit, není třeba ani prosit.

*MORTA - PARKA*

13. srpna 2008 v 10:09 | Anya |  Římské Bohynĕ
Morta řec. Atropos byla jedna z Park, římských bohyň osudu. Určovala hodinu smrti.

VIZ Parky

*NERIA - Manželka boha Marta*

13. srpna 2008 v 10:05 | Anya |  Římské Bohynĕ
Neria je polozapomenutá manželka římského boha války Marta.
O jejím původu a jejích funkcích se takřka nic neví. Staří římští autoři hledali souvislosti mezi jejím jménem a sabinským slovem "nero", značícím udatnost a sílu. Připomínáme si ji jen jako bezvýznamnou manželku významného boha. Její kult v Římě zanikl už za republiky.

*NONA - PARKA - Osud*

13. srpna 2008 v 9:48 | Anya |  Římské Bohynĕ
Nona též Clotho, řec, Klóthó byla jedna z Park, římských bohyň osudu. Rozpřádala nit lidského života.

VIZ Parky

*NOX - Noc*

13. srpna 2008 v 9:46 | Anya |  Římské Bohynĕ
Nox dosl. "Noc" byla římská bohyně noci, totožná s řeckou Nyktou.

VIZ Nyx

*OPS - Úroda & Plodnost země*

13. srpna 2008 v 9:39 | Anya |  Římské Bohynĕ
Ops řec. Rheia byla římská bohyně úrody a plodnosti země.

Jako staroitalská bohyně byla manželkou boha setby a rolnictví Saturna. Když Saturnus splynul se svým řeckým protějškem Kronem, splynula Ops s Kronovou manželkou Rheiou; v pozdějších dobách byla ztotožňována i s bohyní Kybelou. K její poctě slavili Římané dva svátky: opisconsivia po výmlatu obilí (25. srpna) a opalia po sedmidenních slavnostech na počest Saturna (19. prosince), kdy dostávali otroci na den symbolicky svobodu. - V Římě měla Ops samostatný chrám na Kapitolu; uctívána byla však i ve všech chrámech zasvěcených Saturnovi.

VIZ Rheia
VIZ Rhea

*PALES - Pastýři*

13. srpna 2008 v 9:38 | Anya |  Římské Bohynĕ
Pales byla staroitalská bohyně pastýřů a pěstitelka dobytka.
V nejstarších dobách byla považována za mužskou bytost a měla též manželku, jež se jmenovala Palatua. Proč a jak se stala ženskou bytostí, není z antických pramenů známo. Zato jsme však podrobně informováni o jejím pozdějším kultu. Římané jí zasvětili svátek parilia (21. dubna); rolníci čistili toho dne chlévy, vykuřovali je sírou a zdobili zelenými ratolestmi, pastýři zapalovali slámu, hnali přes ni dobytek a nakonec sami skákali přes oheň. Byl to tedy svátek očisty v doslovném i přeneseném smyslu. Navíc slavili Římané toho dne i výročí založení Říma, jež kladla tradice do roku 753 př. n. l.
Od jména Pales, resp. Palatua odvozovali někteří autoři i jméno římského pahorku Palatinu, pozdějšího sídla císařů. Převládl však názor, že Palatin (Palatius, Palatinus) se jmenuje po praotci Arkaďanů Pallantovi a že toto jméno mu dal král Euandros, který si na něm založil město, když ho nepřátelé vyhnali z rodné Arkadie.

*PARKY - Osud*

12. srpna 2008 v 9:31 | Anya |  Římské Bohynĕ
Parky lat. Parces jsou rimske bohyne osudu, temer totozne s reckymi Moirami.

Puvodne uctivali Rimane jen jednu Parku, a to jako bohyni porodu; tri Parky jako bohyne lidskeho osudu si vytvorili az pod vlivem Reku. Nazyvali je zpravidla podle jejich reckych jmen Clotho, Lachesis a Atropos, mene casto latinsky (Nona, Decuma a Morta). Prvni z nich rozpradala nit zivota, druha ji predla a dale rozvijela, treti ji prestrihovala a urcovala tak hodinu smrti. Zatimco Rekove povazovali Moiry pouze za neuprosne, Rimane nazyvali Parky krutymi a nemilosrdnymi.

VIZ Moiry
//><!


*PAX - Mír*

12. srpna 2008 v 9:30 | Anya |  Římské Bohynĕ
Pax dosl. "Mír" byla římská bohyně míru.
V bohyni se vyvinula z personifikace míru; neměla proto rodiče ani potomky. V starších dobách se s jejím kultem nesetkáváme. Za téměř tisíc let římských dějin byl ostatně jen sedmkrát mír, a to na nedlouhou dobu. Oltář jí dal postavit teprve císař Augustus po návratu z Hispánie a Gallie v letech 13.-9. př. n. l. Jmenoval se Ara Pacis Augustae ("Augustův oltář míru" nebo též "Oltář Augustova míru") a oběti se u něj konaly 30. ledna a 30. března. Chrám měla na Vespasianově foru, jednom z největších náměstí v Římě, které pak dostalo jméno Forum Pacis ("náměstí Míru").

*POMONA - Ovoce*

12. srpna 2008 v 9:14 | Anya |  Římské Bohynĕ
Pomona byla římská bohyně ovoce, manželka boha střídání ročních období Vertumna.
Ačkoli nepatřila k obvzlášť mocným bohyním, prokazovali ji Římané vzhledem k významu ovoce v hospodářství a na jídelníčku velkou úctu. Spolu s Vertumnem sdílela chrám na Aventinu. Měla však i vlastní kněze a byl jí zasvěcen háj mezi Ostií a Ardeou (jižně od Říma).
Soch a jiných zobrazení Pomony se zachovalo z antiky poměrně málo a nevalné umělecké úrovně; ani nejznámější z nich, tzv. Pomona z Uffizií, nepřevyšuje řemeslnou úroveň prací z 2. století n. l.

*PROSERPINA - Podsvětí*

12. srpna 2008 v 9:07 | Anya |  Římské Bohynĕ
Proserpina byla římská bohyně podsvětí, totožná s řeckou Persefonou.


*RHEA -Úroda & Plodnost země*

12. srpna 2008 v 8:57 | Anya |  Římské Bohynĕ
Rhea řec. Rheia byla římská bohyně úrody a plodnosti země.
Původně ji římané uctívali pod jménem Ops a považovali ji za manželku boha setby, rolnictví a vinařství Saturna. Když Saturnus splynul s řeckým Kronem, splynula také Ops s jeho manželkou Rheiou a dostala tomu odpovídající polatinštěné jméno. V pozdějším kultu ji Římané ztotožnovali i s maloasijskou bohyní Cybelou.
Jméno bohyně Rhey, dost časté na označení římských soch vcelku průměrné úrovně, nese i jeden z měsíců Saturna. Díky astronomům zůstala tedy ve společnosti svého manžela i po zániku nebe antických mýtů.
Kromě bohyně Rhey známe z římských pověstí i stejnojmenou kněžku Rheu. S hrdinou Herkulem měla syna Aventina, který se stal albským králem.