When You Can Live Forever. What Do You Live For?

Červen 2008

Mocinky se omlouvam!!!

18. června 2008 v 21:12 | Anya |  O Blogu

Mocinky se omlouvam!!!

Bohuzel ted nemam moc casu, ani nevim jak presne na tom do konce tydne budu, zda neco zvladnu udelat, za dva tydny pak navic odjizdim na dovolenou, ale budu se ted snazit zase zapracovat a pridat novy clanky, nejvetsi piplackou jsou obrazky, obvzlast kdyz nektery hesla ktery jsou ted prede mnou maj absolutne hrozne moc obrazku, tak to nejak roztridit, pak priradit ty popisky, no da to zabrat a ja ted na to nemam moc casu, nejsem skolou povina, ale pracovne ano... jinak celkove pribude mnohem vice hesel, kompletni seznam jak bohu at rimskych ci reckych tak az tohle dokoncim tak ruzny baje, vsechny co se mi podari najit... seznam "smrtelnych" vyznamnych osobnosti, hlavne hrdinu atd. je toho moc moc moc, ale me to bavi a jsem rada ze aspon nekdo ma zajem, protoze ja mytologii absolutne zboznuju... pokud u tohohle blogu vydrzim, tak bych jednou i doplnila informace vice skutecne, reckou a rimskou historii atd. a protoze se nezajimam jen o r+r mytologii tak i treba severskou nebo nasi slovanskou a jine, takze bych chtela blog hodne rozsirit, je toho dost, tak uvidim jak se mi bude muj docela novy blog rozrustat....
Takze budu se snazit napsat co nejvice clanku a predpripravit i nejake dalsi behem toho co budu na dovolene... bohuzel jaksi nejsem momentalne schopna travit vsechen cas na netu...tak budte trpelivy a dekuji ze sem chodite a ze mate zajem!!!
Z lidi co mam kolem sebe se jaksi o mytologii nezajima nikdo, tak jsem rada, ze nejsem sama a ze se Vam u me libi......
Vase Anya

*VESTA - Domáci krb & Oheň*

12. června 2008 v 8:01 | Anya |  Římské Bohynĕ
Vesta rec. Hestia byla rimska bohyne domaciho krbu a jeho ohne.
Krajina s chramem Vesty v Tivoli, Italy, 1600, Adam Elsheimer, Národni Galerie v Praze

*VIKTORIA - Vítezství*

11. června 2008 v 9:51 | Anya |  Římské Bohynĕ
Viktoria lat. Victoria, rec. Níké byla římská bohynĕ vítĕzství a jeho zosobnĕní.
Victoria na minci s Constantine II., Cisar v letech 317-337 n. l.,
CONSTANTINVS IVN NOB CAES,
VICTORIA CAESAR NN, Victoria v pokroku vlevo drzi venec a palmovy list
V starsich dobach ji Rimane pokladali za bozskou silu, ktera pomaha k vitezstvi (zejmena valecnemu). Pozdeji ji povysili podle vzoru recke Níky na bohyni a darkyni vitezstvi. Chram ji postavili teprve pocatkem 3. stoleti pr. n. l. na Palatinu. Jeji kult se rozsiril zejmena za cisarstvi, kdy byla prohlasena za nerozlucnou pruvodkyni cisaru. Krome ni uctivali Rimane jeste dve starsi bohyne vitezstvi: jedna z nich se jmenovala Pellonia, "Zahanejici (nepritele)", druha Vica Pota, "Mocna vitezka". Soch Viktorie se zachovalo mene nez zprav o rimskych vitezstvich. Az na vyjimky jsou to prumerne prace bez vyssich umeleckych ambici. K temto vyjimkam patri napriklad jeji sochy v muzeu v Brescii a v parizskem Louvru z prvnich stoleti n. l. nebo reliefy z Diocletianova pamatniku ve Florencii. Jedna z jejich soch stala od Augustovych dob v rimskem senatu, a to (s kratkym prerusenim za cisare Gratiana) az do roku 394, kdy byla odstranena a jako pohanska modla verejne znicena. Je to samozrejme jen nahodna shoda, ale lze v tom videt symbol: rok nato se rimska rise rozdelila a v Rime se az do konce jeho starovekych dejin neoslavovalo uz zadne valecne vitezstvi.

*VIRTUS - Válečná statečnost*

11. června 2008 v 9:28 | Anya |  Římské Bohynĕ
Virtus byla řimská bohynĕ válečné statečnosti a jeji zosobnĕní.
Valecnou statecnost si Rimane vzdy vysoce cenili a od davnych dob ji zarazovali mezi ctnosti, ktere personifikovali a povysovali na bozstva. Je priznacne, ze proti konzervativnim snaham oslavovat ji samu o sobe projevovaly se v Rime tendence, podle kterych jejim nevyhnutelnym doplnkem musela byt obcanska cest. Uz roku 222 pr. n. l., po vitezstvi nad Galy v bitve u Clastidia, chtel temto zbozstenym ctnostem postavit spolecny chram konzul C. Claudius Marcellus, avsak sbor knezi z patricijskych rodu to nedovolil. Dal jim ho postavit az po vitezstvi nad Cimbry roku 101 pr. n. l. odpurce patriciju, konzul Gaius M. Marius.
Samotnou svatyni mela Virtus v Rime za Kapenskou branou. Spolecny chram s "Obcanskou cti" (Templum Honoris et Virtutis), postaveny Mariem, vsak po zaniku rimske rise uplne zmizel, takze se ani nepodarilo zjistit, kde asi stal.

Omluva...

11. června 2008 v 9:25 | Anya |  O Blogu
Protoze galerie Atheny mi da trochu zabrat roztridit vsechny obrazky a tak., tak na ni budu chvilku pracovat a zatim budu pridavat, do jine kategorie... at aspon neco malo pridam...

ATROPOS - MOIRA - Osud

7. června 2008 v 8:31 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Atropos lat. také Morta byla jedna ze tří bohyň osudu. Přestřihovala nit života a určovala hodinu smrti.
VIZ MOIRY

BRITOMARTIS - Ochránkynĕ lovců a rybářů

7. června 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Britomartis byla dcera nejvyssiho boha Dia a Kréťanky Karmy, povysena Artemidou na bohyni.
Pronasledoval ji svou laskou kretsky kral Mínós,a kdyz pred nim prchala, uvizla v siti nalicene bohyni lovu Artemidou. Protoze si ji Artemis pro jeji loveckou vasen jiz davno oblibila, zachranila ji pred osudem smrtelne zeny a povysila ji na bohyni. Britomartis pak ochranovala lovce a rybare, pozdeji i morska pobrezi a pristavy. Ucte se tesila zejmena na Krete, a to pod jmenem Diktynna, na Aigínĕ pod jmenem Afaia; pouze na Samu ji uctivali pod puvodnim jmenem. Mnoho o Britomartide jinak nevime.

DÉMÉTÉR - Plodnost zemĕ a rolnictví

7. června 2008 v 8:11 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Démétér lat. Ceres byla dcera Titána Krona a jeho manzelky Rheie; bohyne plodnosti zeme a rolnictvi.

DIKÉ - Spravedlnost

6. června 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Diké lat. Iustitia byla dcera nejvyssiho boha Dia a bohyne Themidy; bohyne spravedlnosti.
Kdyz Zeus vykonaval funkci nejvyssiho soudce, stala vzdy po jeho boku, a to spolu se svou matkou Themidou, ktera byla bohynni zakonneho poradku. Spolecna pritomnost techto dvou bohyn mela hluboky symbolicky vyznam. Rekove zrejme poznali, ze spravedlnost a zakonny poradek nebyvaji vzdy jedno a totez. Obe tyto bohyne byly ochrankynemi prava: Diké zpravidla prava ve smyslu spravedlnosti, Themis ve smyslu zakonosti. U Rimanu, duslednych pravniku, Diké a Themis splynuly v jedinou bohyni spravedlnosti a prava Justitii. Protoze na svete existuje nejen spravedlnost a pravo, ale i bezpravi, muselo mit i to svou bohyni. Byla ji Adikia, sestra bohyne Diké.

DIKTYNNA - Hory & Lov

5. června 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Diktynna lat. Dictynna bylo jmeno bohyne Britomartidy, ktere bylo pouzivano na Krétĕ.
Krétské jmeno teto bohyne souvisi pravdepodobne s horou Dikté, v jejichz jeskyni se narodil nejvyssi buh Zeus. Povazovala se za ochrannou bohyni hor a lovu, pozdeji tez pobrezi a pristavu. V starsich dobach mela "mnoho chramu a oltaru u mnohych Hellénů", jak rika Plútarchos. Jeji vyznam vsak vlivem jinych kultu postupne klesal, az se zmenila v pouhou nymfu v druzine bohyne lovu Artemidy.
Podobu Diktynny zname zejmena z kretskych minci z ruznych dob; je na nich zpravidla jako Diova pestounka.
VIZ BRITOMARTIS A AFAIA.


DIÓNA - Déšť & Prameny

5. června 2008 v 8:11 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Dióna rec. Dióné, lat. Diona byla bohynĕ deštĕ a pramenů, podle Homéra matka bohynĕ lásky a krásy Afrodíty.
Pyrrhus Tetradrachm, Zeus Dodonaios, Dione na trune, Basileos Pyrrou Greek
Je to bohyne, u niz je mnoho nejasneho. Podle nekterych mytu byla dcerou Titána Ókeana nebo Atlanta, podle jinych boha more Poseidóna nebo boha vecneho svetla Aithera. Kdyz se uz neda zjistit otec, coz se v mytech (a nejen v mytech) obcas stava, mohli by byt jisti aspon jeji potomci. Homér sice rika, ze s nejvyssim bohem Diem mela dceru Afrodítu, ale Hésiodos naproti tomu tvrdi, ze Afrodíta se zrodila z morske peny oplodnene bohem nebe Úranem. V nekterych mytech se Dióna povazuje za jednu z Hyád, v jinych dost casto splyva s Afrodítou.

DÓRIS - Mořská bohynĕ

4. června 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Dóris lat. Doris byla dcera boha Ókeana a jeho manzelky Téthye, manzelka morskeho boha Nérea.
Byla matkou velkeho poctu nizsich morskych bohyn nebo nymf (Néreoven). Vyznamnou ulohu sehraly v mytech pouze dve: Amfitríta, manzelka boha more Poseidéna, a Thetis, matka nejvetsiho achajskeho hrdiny v trojske valce Achillea.

DRYADY - Lesní nymfy

4. června 2008 v 8:01 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Dryády rec. i lat. Dryades byly lesní nymfy, nizsi bohyne z reckych a rimskych mytu.
Pan a Dryada (Hamadryada), Pompeii
Zily ve stromech nebo v hajich, podle nichz mely tez povetsine jmena; jejich rodice zpravidla nezname. Podle starsich predstav byl jejich zivot spojen se zivotem jejich stromu. Kdyz zahynul strom, at uz starim, bleskem nebo lidskym zasahem, zahynula i jeho dryáda. Podle predstav, ktere pozdeji prevladaly, nebyly vazany na strom a prebyvaly volne v lesich, hajich a v jeskynich. Byly pry vesele, vsechny velmi krasne a rady tancily. Jejich nejoblibenejsimi spolecniky byli Silénové.
Ve staroveku se dlouho udrzovalo presvedceni, ze clovek, ktery porazil strom, usmrtil i jeho dryádu. Ucinil-li tak ve zlem umyslu, musel pocitat s tim, ze ho stihne trest.

EILEITHYIA - Porod

3. června 2008 v 8:41 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Eileithyia lat. Lucina byla bohyne porodu, dcera nejvyssiho boha Dia a jeho manzelky Héry.
Zeus a Eileithyia (nebo dokonce dve Eileithyiai)
Pomahala Héře, kdyz jako ochrankyne manzelstvi a zen sesilala zenam stastny porod. Podle nekterych mytu bylo Eileithyí vice a pomahaly take bohyni Artemide, ktera rovnez chranila zeny pri porodu. Nekdy se Eileithyí nazyva sama Héra nebo Artemis (resp. u Rimanu Juno a Diana).
Zda se, ze Eileithyia byl puvodne jeden z titulu bohyne Artemidy a znamenal "Ta, jez prichazi na pomoc pri porodu. Homér se zminuje o vicero Eileithyích a povazuje je za Héřiny dcery. O jedine bohyni tohoto jmena, dceri Dia a Héry, mluvi pak ve Zrozeni bohu Hésiodos.

ENYO - Válečné vraždĕní

3. června 2008 v 8:31 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Enýó tez Ennyó lat. Enyo byla bohynĕ válečného vraždĕní.
O jejich rodicich nemame z antickych pramenu zpravy; nekdy se vsak povazovala za sestru boha valky Area, ale to zrejme jen proto, ze byla stejne krvezizniva a ze ho provazela v bitvach. Jejich starovekych vyobrazeni se zachovalo velice malo.
Dalsi Enýó byla jedna ze tri Graií.

ÉÓS - Ranní červánky

3. června 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Éós lat. Aurora byla dcera Titána Hyperíona a jeho manzelky Theie, bohyne ranních červánků.
Eos, kopie z vazove malby

ERATÓ - MÚZA - Milostného básnictví

2. června 2008 v 16:30 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Erató lat. Erato byla dcera nejvyššího boha Dia a bohynĕ Mnémosyny, Múza milostného básnictví.
VIZ MÚZY
Erato, Simon Vouet (1590-1649)

ERÍNYE - Pomsta & Kletba

2. června 2008 v 16:30 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Erínye rec. Erínyes, sg. Erínys; lat. Furiae byly bohyne pomsty a kletby, sluzebnice boha Háda a jeho manzelky Persefony.
Orestes a Erinye
Jejich puvod neni zcela jednoznacny, Homér o nem nic nerika; podle Hésioda se zrodily z prvniho krvaveho zlocinu na svete, z kapek krve boha nebe Úrana, zmrzaceneho jeho synem Kronem, ktere dopadly na bohyni zeme Gaiu a oplodnily ji. Aischylos je nazyva dcerami bohyne temne noci Nykty, Sofoklés dcerami boha temnoty Skota a bohyne zeme Gaie. Starsi basnici neudavaji jejich pocet ani jmena. Homér se napriklad nekde zminuje o jedne Erínyi, jinde o nekolika. Teprve Eurípidés pise, ze byli tri, a pozdejsi autori uvadeji i jejich jmena: Aléktó, Tísifoné a Megaira.

ERIS - Svár

2. června 2008 v 16:29 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Eris lat. Discordia byla bohynĕ sváru, dcera bohynĕ noci Nykty.
Nenavideli ji lide i bohove s vyjimkou boha valky Area a bohyn nasilne smrti Kér. Do mytu zasahla velmi vyznamne: z pomsty za to, ze ji bohove nepozvali na svatbu fthijskeho krale Pélea a morske bohyne Thetidy, hodila mezi hodujici Héru, Athénu a Afrodítu zlate jablko ze stromu Hesperoven, na ktere napsala "Té nejkrásnĕjší!". Vsechny tri bohyne okamzite po nem sahly a kazda je chtela mit pro sebe. Vznikl z toho spor, ktery vedl ve svych dusledcich k trojske valce. Jinak je o ni znamo, ze s bohyni valecneho vrazdeni Enýou doprovazela v bitvach boha valky Area. Pobihala zpravidla pred jeho vozem a rozsevala mezi bojovniky svar.

EUFROSYNÉ - CHARITKA - Půvab & Krása

2. června 2008 v 16:29 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Eufrosyné byla jedna z Charitek, bohyň půvabu a krásy. Byla manželkou boha Hypna.
VIZ CHARITKY