When You Can Live Forever. What Do You Live For?

Květen 2008

HÉRA - Manželka Dia/Porod & Manželství

29. května 2008 v 10:42 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Héra rec. tez Hére lat. Iuno byla dcera Titána Krona a jeho manzelky Rheie, sestra a manzelka nejvyssiho boha Dia.
Kdyz se narodila, postihl ji stejny osud jako jeji starsi sourozence; jeji otec Kronos ji snedl, aby se tak zbavil dalsiho mozneho povstalce proti sve vlade. Jako bozska bytost zila vsak a zustala v jeho utrobach az do dne, kdy ji osvobodil jeji nejmladsi bratr Zeus, ktery unikl osudu ostatnich Kronovych deti jen proto, ze ho matka Rheia tajne porodila a ukryla na Kréte. Kdyz Zeus rozpoutal boj proti Kronovi, bohyne Téthys unesla Héru do bezpeci az na kraj sveta k Ókeanu. Zeus ji tam vsak po svem vitezstvi nasel, a protoze se mu velice libila, odnesl si ji na Olymp a uzavrel s ni manzelstvi. Ze byla jeho sestrou, nevadilo; snatky mezi pokrevne pribuznymi nebyly mezi bohy (stejne jako v panovnickych rodech na tomto svete) nicim neobvyklym. Tak se stala Héra nejvyssi bohyni a kralovnou nebes.

HESPEROVNY - Ochránkynĕ Héřina stromu se zlatými jablky

29. května 2008 v 10:38 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Hesperovny též Hesperidy; řec. a lat. Hesperides byly dcery Titána Atlanta a bohyně noci Nykty.
Zahrada Hesperoven, Frederic Leighton, 1892

Byly tři a jmenovaly se Aiglé, Erychteia a Hesperethúsa. Žily na dalekém západě (někde mezi dnešním Marokem a jižní Francií) a střežily tam s drakem Ládónem strom se zlatými jablky, který dostala bohyně Héra při příležitosti své svatby s nejvyšším bohem Diem od bohyně země Gaie. Tři z těchto jablek získal s pomocí Titána Atlanta Héraklés; když tím splnil úkol, který mu uložil mykénský král Eurystheus, věnoval je bohyni Athénĕ a ta je Hesperovnám vrátila. Jedno z nich pak ukradla bohyně sváru Eris a s nápisem "Té nejkrásnĕjší!" je hodila mezi bohynĕ Héru, Athénu a Afrodítu, když hodovaly na svatbě fthíjského krále Pélea a mořské bohynĕ Thetidy, aby se tak pomstila, že ji na svatbu bohové nepozvali. Spor Héry, Athény a Afrodíty o toto jablko vedl ve svých důsledcích k trojské válce a jablko samo se pak dostalo jako "jablko sváru" do úsloví téměř všech národů.

HESTIA - Rodinný krb

29. května 2008 v 10:35 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Hestia lat. Vesta byla dcera Titána Krona a jeho manželky Rheie, bohyně rodinného krbu.
Hestia, detail z Atticke červenofigurové kylix, Oltos a Euxitheos, 520 př. n. l., Tarquinia

V nejstarších řeckých mýtech se s ni nesetkáváme. Homér si například vysoce cení posvátnosti rodinného krbu, ale neuvádi ji jako jeho bohyni nebo ochránkyni. Poprvé se objevuje až u Hésioda, potom však už ze světa mýtů a bájí nemizí. Co o ni víme, lze shrnout do několika vět.

HÓRY - Roční období

20. května 2008 v 17:11 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Hóry řec. Hórai, lat. Horae byly dcery nejvyššího boha Dia a bohyně Themidy; bohyně ročních období.
Dionýsos (s bradkou vpravo) vede Hóry, mramor, římská kopie z 1. století n. l. podle Hellénistické neo-Attické práce, Louvre, Paris, France

O jejich přesném počtu se antičtí autoři neshodují, ani o jejich funkcích, dokonce ani o jménech. Zdá se, že tu splynuly bohyně přinejmenším dvojího původu. Nejčastěji se s nimi setkáváme jako s bohyněmi ročních období, jejichž pravidelný příchod zabezpečovaly. Pak jako s bohyněmi, které zabezpečovaly pořádek ve společnosti, tj. zákonnost, spravedlnost a mír.

HYGIEIA - Dárkynĕ zdraví

20. května 2008 v 16:58 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Hygieia lat. Hygia byla dcera boha lékařství Asklépia a jeho manželky Epiony; dárkyně zdraví a jeho zosobnění.

V mýtech nehrála významnou úlohu, ale antičtí umělci ji často zobrazovali, a to jako mladou ženu, která napájí hada z misky. Tento symbol se udržel ve zdravotnictví dodnes, stejně jako její jméno v kmenu slova hygiena a v jeho odvozeninách.
Socha z Tegea, která podle všeho reprezentuje Hygeia, pravděpodobně práce sochaře Scopase.

CHARITKY - Půvab & Krása

20. května 2008 v 16:43 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Charitky řec. Charites, sg. Charis; lat. Gratiae jsou bohyně půvabu a krásy, dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomy.
Charitky, Francesco Albani

Jejich původ od Dia a Eurynomy není nesporný. Homér jejich rodiče nejmenuje; pozdější autoři je prohlašují někdy za dcery boha slunce Helia a najády Aigly, občas jim připisují za otce i boha Dionýsa a za matku bohyni Afrodítu. Ani jejich počet není u všech starověkých autorů vždy stejný. Obvykle se uvádí, že byli tři: Aglaia ("Skvějící se"), Eufrosyné ("Utěšující srdce") a Thaleia ("Kvetoucí"). Známe však i jiné: Aglaia byla podle jedné verze manželkou boha Héfaista, Pásitheu dala bohyně Héra za manželku bohu Hypnovi, když jednou na její přáni uspal Dia. Bohové i lidé je měli rádi, vždyť proč také ne: byly milé a laskavé, podporovaly a chránily družnost a veselost, snažily se život zkrášlit a zpříjemnit, poskytovaly lidem všemožná dobrodinn.

Charitkám (resp. Graciim) stavěli Řekové a Římané chrámy a oltáře jako jiným bohyním. Jedna z jejich nejstarších svatyň byla v boiotskem Orchomenu. Umělci je zobrazovali jako půvabné tančící dívky a od hellénistických dob vždy v trojici (protože jsou tři druhy dobrodiní: dát, přijmout, vrátit).

CHLÓRIS - Jaro & Kvĕt

17. května 2008 v 16:31 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Chlóris lat. Chloris byla jednou z Hór a řeckým protĕjškem řimské bohynĕ jara a kvĕtu Flory. Jejím manželem byl bůh vĕtru Zefyros.
Kromĕ bohynĕ Chlóris známe ještĕ další dvĕ Chlóridy a to jednu královnu a jednu královskou dceru.
"As she talks, her lips breathe spring roses:
I was Chloris, who am now called Flora
." Ovid

"Jak mluvi, její rty vydechují jarní růže:
Já jsem byla Chloris, a teď se nazývám Flora
." Ovidius

ÍRIS - Duha

17. května 2008 v 16:15 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Íris lat. Iris byla dcera mořského boha Thaumanta a Ókeanovny Élektry, bohynĕ duhy.
Protože duha spojuje nebe se zemí, připadla Íridě úloha poselkyně bohů. Jejích služeb s oblibou používal zejména nejvyšší bůh Zeus, často též jeho manželka Héra. Na rozdíl od Herma, který byl rovněž poslem bohů, uložené příkazy neprováděla, ale jen oznamovala. Občas si k nim ráda přidala i něco sama od sebe, zejména šlo-li o bohyně, na které žárlila.

Antičtí umělci zobrazovali Íridu jako krásnou okřídlenou dívku, a to zpravidla s hlasatelskou berlou a se džbánem, v němž přinášela mrakům vodu. Její krása nápadně kontrastovala s ošklivostí jejích sester Harpyjí. Známe přes šedesát jejích vyobrazení na vázách, přitom i v situacích, o nichž nemáme zprávy z písemných památek (např. na malbě Epikéta ml. Íris přepadená Kentaury z doby po roku 490 př. n. l.). Zobrazená byla také na východním štítu Parthenonu, hned vedle nejvyššího boha Dia.

KALLIOPÉ - MÚZA - Epické básnictví

17. května 2008 v 15:56 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Kalliopé lat. Calliope byla dcera nejvyššího boha Dia a bohynĕ Mnémosyny, Múza epického básnictví a matka pĕvce Orfea.

VIZ Múzy

KARPÓ - HÓRA - Podzim

16. května 2008 v 8:31 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Karpó lat. Carpo byla jedna z Hór, bohynĕ podzimu

VIZ Hóry

KÉRY - Násilná smrt

16. května 2008 v 8:21 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Kéry rec. Kéres, sg. Kér byly dcery bohyně noci Nykty; bohynĕ násilné smrti.
Heracles "Keramyntes" (o tas Keras diokon) bojující s jednou z Kér

Původně byla jen jedna taková bohyně; Nyx ji zrodila ze zlosti na Titána Krona, když zmrzačil svého otce Úrana. Protože je však mnoho druhů násilné smrti, počet Kér se v mýtech postupně zvětšoval; nakonec jich byly celé zástupy. Rozpoutávaly nenávist a spory, zatemňovaly lidskou mysl a podněcovaly krveprolévání. Nejraději ze všeho měly bitvy a válečné vraždění. Obcházely bojiště oděné v krvavém rouchu a černýma rukama se zmocňovaly těl padlých a raněných, aby z nich vysávaly krev.

Řečtí umělci zobrazovali Kéry jen zřídka; o jejich sochy a obrazy nebyl zájem, protože je nenáviděli lidé i bohové. Jedna z mála vázových maleb zachycujících Boj Hérakla s Kérou (asi z počátku 5. století př. n. l.) je ve Státních muzeích v Berlíně.



KÉTÓ - Mořská bohynĕ

16. května 2008 v 8:11 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Kétó lat. Caeto byla mořská bohynĕ, dcera boha mořských hlubin Ponta a bohynĕ zemĕ Gaie.
Keto s Pontosem a lvem utočícím na obry Gigantomachy z Pergamon Zeus Altare

Byla ošklivá a už od narození stará; zosobňovala všechny hrůzy na moři a v moři. Se svým manželem Forkýnem, hlídačem mořských oblud měla několik potomků, které by nezapřela: tři obludné okřídlené Gorgony, tři hádavé stařeny Graie, nikdy neusínajícího draka Ládóna a šerednou nymfu Thoósu, matku jednookého Kyklópa Polyféma.


KLEIÓ - MÚZA - Dĕjepisectví

16. května 2008 v 8:01 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Kleió lat. Clio byla dcera nejvyššího boha Dia a bohynĕ Mnémosyny, Múza dĕjepisectví.
Clio-detail z Allegorie, Johannes Vermeer

Múzy byly bohyněmi umění, a tak nás zařazení dějepisectví pod jejich ochranu snad překvapuje. Staří Řekové byli však toho názoru, že historickému dílu není na škodu, je-li napsáno čtivě, s literárními ambicemi nebo přímo ve formě básně, zkrátka má-li i uměleckou hodnotu.

VIZ Múzy

KLÓTHÓ - MOIRA - Osud

15. května 2008 v 13:02 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Klóthó lat. Clotho nebo Nona byla jedna ze tří Moir, bohyň osudu. Rozpřádala nit lidského života.
VIZ Moiry
Clotho, Camille Claudel

LACHESIS - MOIRA - Osud

15. května 2008 v 12:56 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Lachesis též. Decuma byla jedna ze tří Moir, bohyň osudu; předla nit lidského života
VIZ Moiry
Lachesis s nůžkami

LÉTHÉ - Řeka v podsvĕti a její bohynĕ

15. května 2008 v 12:51 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Léthé lat. Lethe byla řeka v podsvĕti a její bohynĕ.

Jako bohyně se vyskytuje v mýtech a bájích poměrně zřídka; považuje se přitom zpravidla za dceru boha podsvětní temnoty Tartara a bohyně noci Nykty. O její řece se mluví naopak velice často. Byla to řeka zapomnění, ze které pili duchové zemřelých, když je Charón převezl do Hádovy podsvětní říše, aby se zbavili vzpomínek na všechno dobré i zlé na tomto světě.


LÉTÓ - Matka Apollóna a Artemis

15. května 2008 v 12:45 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Létó lat. Lato nebo Latona byla dcera Titána Koia a jeho manželky Foiby, matka Diových dĕti Apollóna a Artemidy.
Latona a její děti, William Henry Rinehart


LITY - Prosby

15. května 2008 v 12:22 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Lity řec Litai, sg. Lité byly dcery nejvyššího boha Dia a neznámé matky, podle jiné verze bohyně sváru Eridy a neznámého otce; bohyně proseb.

Provázely svou sestru Átu, bohyni klamu a zaslepenosti, která zatemňovala mysl lidí. Byly však chromé a šilhavé, a proto přicházely zpravidla pozdě a ne vždy na správné místo, i když je člověk úpěnlivě volal. Přesto však bylo lépe, když přišly pozdě, než kdyby nepřišly vůbec. Bez jejich pomoci by byl člověk ztracen a úplně by ho ovladla Áte.


MAINADY- Průvodkynĕ boha Bakcha

15. května 2008 v 12:18 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Mainady řec. Mainades, lat. Maenades byly ctitelky a průvodkynĕ boha vína Bakcha (Dionýsa). V mýtech i v kultu splývaly s thyiadami a bakchantkami.

VIZ BAKCHANTKY
Ženy z Amphissa ochraňují Maenads z Delphi, které vstoupily do jejich města, odkazující na příběh o Pausanias, Alma Tadema

MANIA - Zuřivost a šílenství

15. května 2008 v 11:40 | Anya |  Řecké Bohynĕ
Mania je řecké ženské jméno; v mýtech zosobnĕní zuřivosti a šílenství.
Mercur a nymfa Lara nebo Mania.

Dovedla (a dodnes dovede) zachvátit lidi vášnivou zaujatostí nebo nadměrným sebevědomím vyúsťujícím až v duševní chorobu. Její moc byla antickému světu nepochopitelná, a proto božská: lidé se podle toho k ní chovali. V některých textech se setkáváme i s několika Maniami.

Manii zobrazovali řečtí umělci jako starou ženu s krátkými vlasy, pichlavým pohledem a téměř bez prsou. Známe ji z několika vázových maleb ze 6.-5. století př. n. l. (v pařížském Louvru a v jihoitalských sbírkách). Zpravidla ji lze jen těžko rozeznat od Eumenid. Zvláštní svatyni měla Manie v Arkadii.